Zachovalé stopy protiletecké ochrany 1938 – 55

Jacek Domaňski - 17.1.2014
 

Dnes, skoro 70 let od konce druhé světové války, téma pasivní protiletecké obrany je pro většinu z nás pouze vzdálenou historii. Samozřejmě přispěl k tomu i konec studene války, který znamenal značné omezení činnosti civilní obrany. Navzdory uplynulých let překvapivé je, kolik stop druhováléčně protiletadlové obrany můžeme najit i dnes: na fotografii níže vidíme stále existující směrovky do protileteckých krytů v Plzni. 

V tomto článku - během krátké procházky Prahou – pokusím se něco podrobněji představit a okomentovat některé zachovalé zde stopy systému protiletecké obrany.  

Douhetova teorie, rozšířena v meziválečném období, počítala s masovým nasazením bombardérů, proti kterým (podle dobových vojenských teoretiku) neexistovala skutečna obrana. Překvapivé a mohutné útoky bombardérů na města a civilní obyvatelstvo měly byt rozhodujícím faktorem, který zlomí morálku obránců a přinutí je ke kapitulaci. Nicméně i přes tyto teorie o ničivých úderech bombardérů na území tehdejšího Československa se nepočítalo se stavbou efektivního systému protiletadlových krytů pro ochranu civilního obyvatelstva.

Pražské Ředitelství opevňovacích prací počítalo jedině se dvěma rozsáhlými a moderními kryty – pod budovou hlavního štábu (Dejvická) a Pražským hradem. Jelikož stavby těchto krytů začaly na poslední chvíli, před Mnichovem podařilo se dokončit jedině kryt pod hlavním štábem, druhy zůstal pouze ve stavu projektové dokumentace.

Několik moderních krytů bylo postaveno v suterénech nových staveb, ale byly to kryty o velice omezené kapacitě a jich stavba nebyla nějak zvláštně centrálně koordinovaná (navzdory tomu, že v roce 1935 byl přijat zákon o civilní protiletecké obrané). Protiletecká ochrana pražských továren počítala s rozptýlením dělníků do okolních křovin a lesíků, případně otevřených protileteckých zakopu.

I během německé okupace se s počátku nepočítalo se zavedením nějakého obzvlášť výkonného systému protiletecké obrany. Nicméně postupně od roku 1943 zhoršující se situace Třetí Ríši a pozdější plán zřízeni „Festung Böhmen“ byly důvodem přijetí mnoha protileteckých opatření, součásti kterých byla i výstavba sítí odolných protileteckých krytů.

Nejvíc rozšířené byly úpravy domovních sklepů, které byly zesilované zdivem i dřevěnými tramy, sklepní okna se zaslepovaly, byly dostaveny nouzové východy a jednotlivé sklepy propojené průchody. Rozšířeny zůstal taky existující systém protileteckých zákopů a protileteckých krytů - stálých a provizorních. Několik nových krytu bylo postaveno v pražských parcích, jako první byl ukončen kryt pod Karlovým náměstím - během únorového náletu na Prahu kryt byl přímo zasazen pumou a hledající zde ukryt zahynuli. Počítalo se taky i s využitím několika pražských podzemních pískoven jako protiletadlových krytů (Prosek, Libeň, Vysočany).

Důležité pražské továrny, a taky některé stavby v bezprostředním okolí byly natřeny zeleným kamuflážním nátěrem, stejný nátěr byl použit taky na stavbách, které díky své poloze nebo tvaru byly povazovaný za případně navigační body pro spojenecké bombardéry (například budova Centrály Odborových Svazu na Žižkové). Do dnešního dne zachovalo se několik staveb, na kterých možná spatřit zbytky kamuflážního nátěru, jak třeba tento činžovní dom kolem někdejší karlinské ČKD. (viď foto v hlavičke článku - pozn. Gonzo)

Zesílena zůstala i protipožární ochrana města jak i jednotlivých staveb, u mnoha objektu byly postaveny zvláštní protipožární nádrže -následující fotografie představuje místo na kterém nacházela se nádrž u dnešního Armádního muzea na Žižkové. Nádrž byla postavena v roce 1944, a zlikvidovaná během nedávné opravy vítkovského parku. Její polohu lze stále zjistit na pláně Vítkova nacházejícím se u vstupu do parku (obdélníkový tvar u cesty na vrchol).

V centru Prahy byly umístěné směrovky, které ukazovaly hasičským četám nejkratší cestu k Vltavě, jakož to hlavního vodního zdroje. Nepatrné zbytky takových šipek do dnes nacházejí se na několika pražských budovách, včetně radniční věže na Staroměstském náměstí. Před dvěma lety během rekonstrukce zdi v Letenské ulici byla odhalena taková to šipka, a dnes můžeme ji spatřit na zdi domu č. 21 

I když Němci počítali s tím, že je těžko představitelné, aby Praha byla cílem spojeneckých plošných náletů, tak jako Berlín, Hamburk nebo Drážďany, v letech 1944/1945 byl postupně zaveden plán stavby několika moderních protileteckých krytů. Nově plánované objekty mely byt umístěny na Klíčově (pro kbelské letiště), v Šáreckém údolí (pro ruzyňské letiště), Vítkově, Klárově, Hládkově a v Podolí (pro sanatorium SS).

S těchto krytů byl ukončen pouze jeden, pod podolským sanatorium, který používal kasematy bastionu XXXV vyšehradského bastionového opevněni. Další kryty, v růžným stadiu výstavby, nebyly ukončené před koncem druhé světové války

Fotografie představuje dnešní stav protileteckého krytu pod bastionem na Hládkově.

Po druhé světové válce, v letech 1950-55 některé německé štolové kryty nacházející se ve stadiu hrubého výlomu chodeb byly dokončeny a vybaveny zároveň proti klasickému kobercovému bombardovaní jak i proti použiti zbrani hromadného ničeni.

Protiletecky kryt na Karlově (v parku Folimanka) nachází se ve svahu mezi Nuselským mostem a Bělehradskou ulici. Za pozornost stoji vchod do krytu, umístěny ve skále i dodatečné zesíleny betonem, a taky pozorovatelna nacházející se u dnešní tramvajové zastávky „Pod Karlovem“. 

Jedním z nejzajímavějších (a největších) pražských krytů s období 1950-55 je Parukářka – mohutná stavba pod Vrchem sv. Kříže a parkem Parukářka. Prakticky po celém vrcholu jsou rozsety mnohé prvky úkrytového systému – působící pevnostním dojmem pozorovatelny, ventilační šachty, komíny apod.

Jacek Domaňski

Během psaní článku byly použité zdroje:

Vladimir Kupka „Pražská opevněni“

Vyprávění ing. arch. Petra Kučery

směrovky do protileteckých krytů činžovní dom kolem někdejší karlinské ČKD místo, na kterém nacházela se nádrž u dnešního Armádního muzea na Žižkové -
protiletecký kryt na Karlově (v parku Folimanka) pražský kryt Parukářka protiletecký kryt na Hládkově


comments powered by Disqus