S vůní historie

Radovan Tůma - 7.10.2014
 

Když jsem se dozvěděl, že jednou z hlavních ozdob leteckého dne, který pořádá můj rodný Aeroklub Chrudim, bude legendární de Havillandův  DH-89A Dragon Rapide, mé srdce milovníka britských roztodivností zajásalo. Ani ve snu mne tenkrát nenapadlo, že se mi poštěstí s tímto krasavcem se proletět.  

Shodou různých náhod se mi podařilo být členem skupiny, která se v brzkých ranních hodinách vydala z Pardubic na dobrodružnou výpravu do Grossenhainu na místní letiště ( EDAK ). Cesta příjemně ubíhala a jen občasný pohled na rozednívající se oblohu, tedy lépe řečeno na nízkou oblačnost, ze které občas vypadla nějaká ta srážka, mi trochu dělal starosti. Ještě nedaleko Drážďan to vypadalo dost tragicky. Příjezd před hangár Fliegende Museum však předčil všechna očekávání, slunce se prodralo skrze mraky a ozářilo krasavce brázdícího nebe pod registrací D-ILIT.

Bohužel radost neměla dlouhého trvání, počasí na cílovém letišti Chrudim (LKCR) nebylo pro přílet vhodné. Rozhodnutí padne za hodinu. Pohled na hodinky dával tušit, že v případě návratu po zemi, bude letecký den v čoudu. Depresi ještě zvětšoval pohled na sluncem zalité okolí.  No nebudu to dramatizovat, fakt že toto píši, napovídá o tom, že nakonec se počasí umoudřilo. Snad jen malou pikantnost na závěr. Tu fantastickou chvíli, kdy bylo oznámeno, že se poletí, jsem proseděl na záchodě a vlastně celé to velkolepé show čekalo až se umoudří stresem a brzkým vstáváním rozbouřený trávicí trakt!

To éro je úžasné. Roztodivně kouzelné a úplně vyzařující tu kouzelnou dobu letectví. Po zkušenostech s jízdou britským druhoválečným nákladním vozem, kde na spodní polovinu těla sálalo horko od motoru, zatímco vrchní polovina trpěla chladem a jen otřesy podvozku tu směs šejkovaly na snesitelnou úroveň, jsem se naddimenzoval teplým oblečením. Takže příjemným překvapením bylo zjištění, že v nitru draka je útulno. Jediná vada na kráse byl celkem značný hluk, ovšem k cestování tímto korábem to tak nějak i sedělo.  Bohužel, nemohl jsem si osahat řízení, tak nemohu říci, jak se to jeví po stránce pilotní.

Více než hodinový let, byl parádním zážitkem, snad jen v okolí Drážďan jsem měl, vzhledem ke skutečnosti, že stroj byl v roce 1945 vyroben pro RAF, velice podivný pocit. Cestou jsme pozdravili průletem osazenstvo Drážďanského letiště (EDDC) a poté, dokud oblačnost dovolila, zajímavosti Saského/Českého Švýcarska.  Značná část letu se konala nad oblačností, což jsem dle hesla dvě křídla, dva motory přijal celkem s klidem. Byla to směs zvláštní melancholie a nostalgie. Jakoby se člověk stal součástí toho úžasného stroje. Motory o sobě dávaly vědět, ale zvuk byl příjemný a chod pravidelný.  Úplně jsem viděl tváře těch statečných mladých mužů v uniformách královského letectva s nášivkou Czechoslovakia na rameni a na bílém oblačném koberci poskakovala situeta Wellingtonu. Tak nějak zjišťuji, jak málo se mi dostává slov, snad mnou pořízené obrázky vypoví to, co jsem a nejen já na palubě prožil. Pak se rozjasnilo a v dálce, snad jako protiklad bílému království oblaků, zjevil se komplex Chvaletické elektrárny. Spolehlivý to maják a navigační bod nejednoho aviatika. Přílet nad LKCR a krásné pohádky byl konec.  

Ještě jedna věc. Tedy pilotům známá, stojí za zmínku a to charakteristická vůně kokpitu. Tak jako každý Blaník, Trenér či každý starší stroj má svoji neopakovatelnou vůni, má ji i Dragon.

To mne trochu přivádí ke vzpomínce na již rok starý výlet za hranice všednosti a to cestu Pilatusem P-2.  Jednalo se o trochu kuriosní záležitost. Tenkráte se Radim Vojta, skvělý člověk a majitel tohoto stříbrného dravce sháněl po někom, kdo by s ním absolvoval přelet do roční prohlídky v Otrokovicích. Takovou trochu limitující podmínkou byla váha spoluletce, která neměla přesáhnout 70 kilo. Jelikož jsem taková odlehčená letecká konstrukce a sedmdesátku se mi podařilo překonat až po třicítce, pustil jsem se do tohoto úkolu. Rozkaz zněl jasně, shodit za tři dny přebytečnou zátěž a ušetřit i na fotoaparát.

No podařilo se, asi jsem prošvihl životní příležitost zbohatnout psaním článků do ženských časopisů o zaručené metodě na zhubnutí!

Pilatus, už na pohled akční a svižný stroj při nastupování zaujal, při nasoukání se do sedačky, svou charakteristickou vůní. To je věc, která, jak jsem psal výše, dokresluje atmosféru starých letadel. Tedy samozřejmě s výjimkou toho hlavního, tedy pilotáže. Já však popisuji z pohledu pouhého pasažéra, tak proto ten důraz na tento vjem. Následovaný neméně impozantním zvukem dvanáctiválcového motoru Argus As 410 A-2.

Cesta z Plzně-Líní (LKLN) do Otrokovic (LKOT) probíhala bez zádrhelů, počasí CAVOK.  Prostě splněný sen. Co jsem měl možnost chvilku si vyzkoušet řízení, tak subjektivně bych to ohodnotil, jako rychlejší Trenér, takže příjemná záležitost. Bylo kouzelné sledovat na zemi štíhlou siluetu, která jako štika poskakovala polem a lesem. Jestliže v DH 89 jsem sledoval velouše, tak tady – milovaný Spitfire promiň, tady jsem viděl mezka. I na cestovní režim si tento švýcarský Messerschmitt udržoval svižné tempo okolo 250km/h a jeho čistá konstrukce umožňovala využívat přebytků změnou výšky získané energie. Také posezení v kokpitu nemělo chybu. Klasické rámování, sedět hezky v ose, pohled na trubkovou konstrukci, knipl zakončený okem a staré budíky. Tak jak to bývalo ve zlatých dobách aviatiky normální. Bylo příjemné odpoutat se od prachu všedních dní, zapomenout na všechny povinnosti a starosti a prolétnout se ve stroji, který dýchá tou neopakovatelnou atmosférou dávno zašlých dní.

Takže tímto děkuji rodičům a genetice za svoji útlou postavu, Honzovi a Radimovi za příležitost zažít krásné chvíle na palubách nádherných a ušlechtilých korábů nebe. Jo a taky klukům, co to již mají blízko, že se přimluvili a to počasí na letecký den vyšlo.   Snad lépe cestu Pilatusem přiblíží přiložený odkaz na video

Radovan Tůma

Dragon Rapide / D-ILIT Dragon Rapide / D-ILIT S vůní historie S vůní historie
S vůní historie S vůní historie S vůní historie S vůní historie
S vůní historie S vůní historie S vůní historie S vůní historie
S vůní historie cockpit Dragon Rapide / D-ILIT Dragon Rapide / D-ILIT Dragon Rapide / D-ILIT


comments powered by Disqus